AC/DC, THE PRETTY RECKLESS - Praha, Letiště Letňany, 26. 6. 2025
Touch Too Much hráli s Axlem. Každopádně tyhle...

RUNNING WILD - Black Hand Inn
Nejlepsi album Running Wild! Naprosta srdcovka,...

AC/DC, THE PRETTY RECKLESS - Praha, Letiště Letňany, 26. 6. 2025
"Blesky" mám docela rád, mám je naposlouchané, i...

RUNNING WILD - Black Hand Inn
:) Tvůj Nick hovoří za vše :) .... a respektuji a...

RUNNING WILD - Black Hand Inn
Pro mě je Black Hand Inn nejlepší album ze všech...

BRITNY FOX - Springhead Motorshark
CD jsem chvíli ve sbírce měl, ale svoje místo si...

RUNNING WILD - Black Hand Inn
Tuhle desku jsem koupil když jsem byl na vojně v...

BRITNY FOX - Springhead Motorshark
Kapely jako Blackeyed Susan vychází z amerického...

BRITNY FOX - Springhead Motorshark
Slaby album. Matne si z neho vybavujem Is It Real...

RUNNING WILD - Black Hand Inn
Deska, po které jsem přestal kariéru RW výrazněji...












Fobia Zine

Metalopolis

metalový magazín ABYSS

Volumemax




Úvodník:

Základní metalové znalosti jako zanikající výhoda?

Pokud člověk začínal s metalem v osmdesátých či devadesátých letech minulého století, jde o nespornou výhodu. Člověk má naposloucháno, nedá se jen tak opít rohlíkem a lépe si všimne opakovaných postupů. Nikdo samozřejmě nemůže znát všechno, jak ale přibývá mladších posluchačů, zmenšuje se pravděpodobnost, že si čím dál častějších podobností někdo všimne. Nemusí jít o záměr: i věk hudebníků se snižuje a autoři vypouští do světa nápady, které už byly vymyšleny mnohem dříve. Stejně tak mladší (či méně "vzdělaný") redaktor může klidně opěvovat osobitost kapely, která pouze cizopasí na úspěchu jiných. Řešení se nabízí jediné. Je dobré poslouchat staré nahrávky. Pokud někdo chce hrát muziku nebo psát recenze, měl by mít najety nejzásadnější klasiky, pokud možno napříč žánry. Všichni ale víme, že je to utopie. Už jenom z pohledu času by taková příprava zabrala mnoho let. Zkušenost, kdy člověk vyrůstal souběžně se vznikem největších alb, se nedá nahradit nebo obejít. Je to spravedlivé i nespravedlivé zároveň a samozřejmě neplatí, že dobře může hrát či psát pouze ten, kdo má určitý věk či znalosti. Rozdílový bod každopádně tvoříme my, fináloví konzumenti. Jen na nás záleží, s jakými nároky k poslechu hudebních novinek nebo čtení recenzí přistoupíme a co od této činnosti opravdu očekáváme.

Petr Štěpnička, 8.6.2025

SUICIDE BOMBERS - All For The Candy


Ať už šlo o výraznou image, lascivní chování, či texty, v glam metalu, potažmo sleaze rocku, zpravidla měly navrch kapely, které k dobré muzice dokázaly v rámci lehce šokové terapie přidat i nějaké body navíc. Do této definice spolehlivě zapadá norská čtveřice Suicide Bombers. Název kapely si spolehlivě o pozornost řekne, historka o čtyřech intergalaktických superhvězdách, jež byly z budoucnosti vyslány zpět v čase, aby znovu nakoply k životu krvácející rock´n ´rollovou mrtvolu, má také svoje kouzlo, i názvy desek koketují s určitou rebelií..více

[recenze]

[04.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


PINK FLOYD - Animals


V době mezi deskami „Wish You Were Here“ a „Animals“ se u Pink Floyd začal lámat chleba. Ačkoliv si to členové kapely neuvědomovali, zahleděni do vlastního úspěchu, byl to začátek konce. Jestliže v období do „Obscured By Clouds“ táhla kapela za jeden provaz a snažila se docílit největšího úspěchu s experimentátorskými choutkami, zabalenými do psychedelicko-progresivního obalu, v časech „The Dark Side Of The Moon“ a „Wish You Were Here“ zažila kolosální úspěch, takže neměla moc času přemýšlet nad budoucností a žila přítomností...více

[recenze]

[04.03.2024]

[Jan Skala]

[2 komentáře ]

[hodnocení: 10/10]


Mick MARS - The Other Side Of Mars


Natočit první sólovku ve dvaasedmdesáti letech, po životě v nejskandálnější kapele světa a zkoušený tolika nemocemi, to chce už pořádný kus odvahy. Mick Mars o sobě tvrdí, že nikdy žádný srab nebyl, a to je důvod, proč přežil letité ústrky tří kreténských spoluhráčů z Mötley Crüe, kteří se mu za čtyřicet let práce odvděčili vyhazovem. Ovšem co mohl od Sixxe, Neila a Leeho čekat jiného, když se jej chtěli zbavit v době největší slávy jen proto, že s nimi nechodil chlastat do Rainbow, Cathousu nebo Whisky..více

[recenze]

[03.03.2024]

[Jan Skala]

[7 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


LEAH - The Glory And The Fallen


Až se bude volit rocková elfí královna, nepochybuji o vítězství Kanaďanky Leah McHenry. Na svém pátém albu dělá přesně to, co dělala na předchozích čtyřech – žije v jemném světě fantazie, romantiky a vznešeně majestátní elegance. Takřka vše je křišťálově čisté a mírumilovné, výrazně načichlé keltským folkem a dohady, jestli je novinka nejepičtější a nejpřevratnější projekt, jaký kdy Leah udělala, jestli jde o její nejoptimističtější nahrávku, či zda dostála přezdívce metalová „Enya“, jsou bezpředmětné ..více

[recenze]

[02.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


HIRAES - Dormant


Rostoucí popularita švédských Arch Enemy zapříčinila, že se objevuje stále více melodeathových kapel, u nichž za mikrofonem stojí žena. Jednou z takových jsou němečtí Hiraes, kteří letos vypouští do světa druhé řadové album s názvem „Dormant“. Hiraes vznikli před čtyřmi lety, když se zpěvačka death metalových Critical Mess Britta Görtz dala dohromady s pozůstalými členy čerstvě rozpadlých Dawn of Disease. Společně stvořili debut „Solitary“, na který se nyní snaží navázat albem,..více

[recenze]

[02.03.2024]

[Moloch]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


BOKASSA - All Out of Dreams


Když se před sedmi lety vytasili Norové Bokassa s albem „Divide & Conquer“, vyseknul jim pochvalu bubeník Metallicy Lars Ulrich, jenž se o nich měl vyjádřit jako o své nové oblíbené kapele. Diskutovat o tom, že tahle hláška nevyhnutelně přitáhla ke kapele pozornost, je zbytečné, i kdyby to nestačilo, skutečnost, že Metallica s sebou vzala Bokassu na cesty, Larsovu výpomoc podtrhla. To, že Bokassu „snadno“ získaná popularita nezlomila, naznačuje fakt, že letos představila čtvrté album „All Out Of Dreams“, ..více

[recenze]

[01.03.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


INFECTED RAIN - Time


Na Infected Rain jsme si zvykli nahlížet jako na novou kapelu, ovšem věc se má tak, že moldavská parta už oslavila patnáctileté výročí a za tu dobu se dokázala vydrápat z klubů v Kišiněvu a okolí na pódia největších evropských festivalů. Přitom dosud nehrála nijak objevnou hudbu a stavěla svou slávu zejména na atraktivním vzhledu zpěvačky Lenny Scissorhands, která dokázala upoutat nejen svým tetováním a hustými dredy, ale i zpěvem, jenž snese nejpřísnější metalcorová pravidla. ..více

[recenze]

[01.03.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7,5/10]


MOTÖRHEAD - 1916


Lemmy na konci osmdesátých let bydlel v Kalifornii, kde se uhnízdil přímo v epicentru veškerého rockového dění světa, na Sunset Boulevardu. Zbytek Motörhead zůstával ve Velké Británii, což zpočátku přinášelo problémy v komunikaci. Kytarista Phil Campbell v té době nezažíval nejlepší časy a když se kapela v roce 1989 sešla k evropskému turné, oznámil, že končí. „Nejsem si jistý, co se s ním v tu dobu dělo, Zdálo se, jako kdyby se nervově hroutil,“ vzpomínal na Campbellovy problémy Kilmister...více

[recenze]

[29.02.2024]

[Jan Skala]

[6 komentářů ]

[hodnocení: 10/10]


CRADLE OF FILTH - Thornography


Půlka nultých let byla dobou, kdy Cradle of Filth hledali svoji identitu. Kapela mávala bílým šátkem na uhrákovité emo-gotiky, zatímco původním fanouškům ukazovala za zády fakáče. Dani si nechal na hlavě udělat dredy, což u metláka není nikdy dobré znamení. Ze sestavy odešel klávesák Martin Powell, to ale s jeho bývalými parťáky příliš nezacloumalo, protože v té době hudba Krejdlů na motivech černobílých klapek stejně moc nestála. Celé tehdejší rozpoložení bylo vtěleno do obsahu desky s názvem "Thornography",..více

[recenze]

[29.02.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 6,5/10]


LUNATIC GODS - Vresovrenie


A keď nebudeš poslúchať, všetko ti vezmem!!!

A tak radši poslouchám a hodně mě to baví. Snaha detailněji popisovat dění na osmém albu slovenských Lunatic Gods s názvom „Vresovrenie“ je předem ztracený boj. „Vresovrenie“ je nekonečný, mnohovrstevnatý vír proměn, jež se týkají nálad, tempa, žánrů, nástrojů i hlasů. Nelze udělat chybu tvrzením, že dominantní je black metal, ale folkové pramínky, deathová hrubost, či progresivní vyhrávky..více

[recenze]

[28.02.2024]

[Savapip]

[1 komentář]

[hodnocení: 9/10]


F.K.Ü. - The Horror and the Metal


Jednou z kapel, na jejíž nová studiová alba se má smysl těšit i několik měsíců dopředu, jsou Švédové F.K.Ü. Vysoká kvalita thrash metalového stylu se v jejich podání propojuje s textově vizuálním konceptem filmových hororů, a výsledkem je třaskavá směs, která vtahuje s automatickou přirozeností žánrových klasiků. Nejnovější počin švédské čtveřice nese všeříkající titul "The Horror and the Metal" a do zkostnatělých stylových struktur opět vnáší vichr svěží thrashové energie...více

[recenze]

[28.02.2024]

[Petr Štěpnička]

[1 komentář]

[hodnocení: 7,5/10]


REFORE - Illusion of Existence


Shodou okolností ve stejný den, konkrétně 16. února, vyšly dvě studiové novinky od tuzemských thrashmetalových smeček Shaark a Refore. Věnovat se budeme oběma partám, jako první jdou na řadu služebně mladší Refore. Kluci se před třemi lety uvedli debutem "Built to Nothing", jenž nastínil jejich oblibu old-schoolového stylu a také živelné nadšení, které dovolilo přimhouřit oči nad silnou nepůvodností. O druhém zápisu s titulem "Illusion of Existence" se dá napsat, ..více

[recenze]

[27.02.2024]

[Petr Štěpnička]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


REVOLUTION SAINTS - Against The Winds


Deen Castronovo si zakládá na tom, že je čistý a že léta, kdy přizabil svou ženu a ládoval do sebe kokain horem dolem, jsou pryč. V době nejhorších výčitek nad zničeným životem mu projekt Revolution Saints pomohl jako katalyzátor, protože z domovských Journey vylétl jako namydlený blesk a proto mu zůstává věrný, i když jej Neal Schon a jeho parta vzali znovu na milost. Revolution Saints se nutně stali bočním projektem, protože i basista Jeff Pilson (ex-Dokken), a Joel Hoekstra (Whitesnake)..více

[recenze]

[27.02.2024]

[Jan Skala]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 7/10]


AMARANTHE - The Catalyst


Evoluce vyžaduje vizionáře, tvrdí na svých stránkách kapela Amaranthe. Že vrchním vizionářem by měla být parta kolem Olofa Mörcka a Elize Ryd je celkem jasné (a oprávněné), obzvlášť když Amaranthe dodávají, že jejich hlavním posláním je prozkoumat neprůhledné říše mezi extrémním metalem a elektronickými melodiemi, být průkopníkem ve vymýšlení nových přístupů ke spojení dvou tradičně protichůdných hudebních světů, směle jít tam, kam se dosud žádná metalová kapela nevydala...více

[recenze]

[26.02.2024]

[Savapip]

[9 komentářů ]

[hodnocení: 6,5/10]


PINK FLOYD - Wish You Were Here


Úspěch „The Dark Side Of The Moon“ byl nečekaný a o to drtivější. Z členů kapely udělal celebrity a milionáře, kteří se začali oddávat hýřivému životu, nakoupili velké domy na britském venkově (Waters, Wright, Gilmour), či se stali sběrateli luxusních aut (Mason). Proto se turné k desce neslo ve znamení davového šílenství, ačkoliv Pink Floyd nikdy nezažili nekonečné davy pištících fanynek, jak tomu bylo v období Beatlemánie, jejich hudba se stěží dala zařadit do popového či pop-rockového ranku. ..více

[recenze]

[26.02.2024]

[Jan Skala]

[1 komentář]

[hodnocení: 10/10]


HEJTMAN - Vítejte v pekle


Pražská kapela Hejtman není na české metalové scéně neznámým pojmem. Fungovala od roku 2007, s občasnými výpadky tlačila před sebou káru celou dekádu, odehrála nespočet koncertů, na kterých servírovala anglicky zpívanou směsku thrashe a crust punku. Dokládá to zvuková konzerva s názvem „Devil `s Music“. Potom se stroj zadřel a o jeho obnovu pod stejným názvem se zasloužil v roce 2021 pamětník počátků, agilní Ygraen, který prolezl temnými spolky Maniac Butcher a Bran. ..více

[recenze]

[25.02.2024]

[Jirka Lulek]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


CATHUBODUA - Interbellum


„Je to syrové a těžší než cokoli, co kdy Cathubodua udělali, bez kompromisů v epických melodiích houslí, nebeských orchestracích a obrovském hlasovém rozsahu zpěvačky Sary.“ Možná se dá trochu uštěpačně konstatovat, že Cathubodua toho zatím moc neudělali – aktuální album „Interbellum“ je druhým dlouhohrajícím (ehm, deska má něco málo přes třicet minut) dílem kapely a do celkového výčtu by šlo započítat ještě debutový kraťas, ale i tak konstatování „než cokoli, co kdy udělali“ mnoho komparačního materiálu nenabízí. ..více

[recenze]

[24.02.2024]

[Savapip]

[0 komentářů ]

[hodnocení: 8/10]


Listování : << < 52 / 659 > >>

 
Metalforever.info © 2006 - 2025     RSS - články

stránka byla načtena za 0.03904 sekund.